Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Obrazek

 

 

 

Pamětník odboje za II. světové války.

 

Rozhledna Lázek u Lanškrouna 714 m.n.m.

 

V historii zde vedla hranice a to nejen zemská mezi Čechami a Moravou ale také hranice jazyková a národnostní a o tuto hranici se vedly líté boje.

Aby Lázek zůstal v českých rukou, zakoupila strategicky významný pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 na něm nechala navršit mohylu, kterou zasvětila památce Svatopluka Čecha. O čtyři roky později vedle ní postavila rozhlednu.  Byla to patnáctimetrová věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí .Otevřena byla při malé slavnosti 28. července 1912.Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát, jednou polámáním vysazených líp, jindy zase poškozením rozhledny. Ta musela být proto stržena v roce 1918.

Za první republiky přešel pozemek na Lázku na zábřežský odbor KČST./ klub českých turistů/. Jeho členové si vytkli za hlavní cíl obnovení rozhledny. Uskutečnili mezi sebou a obyvateli kraje sbírku, která jim umožnila úkol splnit. V roce 1933 na Lázku vyrostla rozhledna a s ní i chata obojí dle návrhu architekta Stejskala. Zatím co chata byla zděná, dvacetimetrová věž byla dřevěná a pokryta šindelovými taškami. Slavnostní otevření se konalo 13.srpna 1933.Chata dostala jméno Reichlova na počest hlavního inciátora výstavby. Po roce 1989 přešla chata do soukromých rukou do vlastnictví odborů železničních opraven Nymburk. V turistické sezóně bývá běžně dostupná. V současné době vyrostl zde stožár , základové stanice mobilního operátora, který je zvěrstvem na vzhledu Lázku.

 

 

Obrazek

 

 

S nápadem konat zde setkání levicově smýšlejících lidí ,  přišel po převratu v roce 1990 Josef Kraj ,tehdy vedoucí představitel OV KSČM v Ústí nad Orlicí .

 

Historické fotky ze začátku pořádání této akce, fotky jsou z roku 1992 .

fotky z 1992

                                                                                    fotky-z-1992.jpg

 

Zleva : předseda OV Ústí nad Orlicí Josef Kraj, Prof. Václav Čada, Josef Hájek poslanec ČNR , Jan Novák přemožitel kanálu Lamanche a poslanec FS, Václav Štrait poslanec ČNR, Václav Exner místopř. ÚV a  poslanec ČNR,  Suchý - předseda OV ze Šumperka , Alexander Černý předseda OV Olomouc- poslanec parlamentu , Bohumír Glembek člen OV Ústí nad Orlicí

 

2. fotka 1992

                                                                       2.-fotka-1992.jpg

 

 Předseda OV Josef Kraj a Josef Hájek první a poslední poslanec zvolený za KSČM v okrese Ústí nad Orlicí .

 

---------------------------------------------------------------------------

Letos v roce 2021 se toto setkání uskuteční 7.srpna 2021 od 12 hod.

------------------------------------------------------------------------------

Jako každý rok tak i letos se koná toto setkání. Uskutečňuje se pod názvem "Přátelské setkání Čechů , Moravanů a Slováků u zemské hranice Na Lázku". Letos je to již po 30. Za tuto dlouhou dobu se z tohoto setkání stala tradice, setkávají se zde hlavně občané levicového smýšlení z okresů Ústí nad Orlicí , Šumperk , Svitavy .

Pohled na okolní krajinu je úchvatný.

 

 

 

 

Na Lázku se představili kandidáti do Sněmovny Parlamentu ČR.

7.srpna 2021.


 

Za velmi slunného dne se v sobotu v poledních hodinách již tradičně uskutečnilo jubilejní 30. setkání Čechů, Moravanů a Slováků na Lázku. Návštěvníci na akci dorazili z celé České republiky.

Hlavní odpovědnost za celou akci už po řadu let nesou organizátoři z OV KSČM Svitavy a OV KSČM Ústí nad Orlicí. A právě předsedkyně OV KSČM Ústí nad Orlicí Erika Kohoutová, po zaznění československé státní hymny a pietním položení květin u památníku na Lázku, setkání slavnostně zahájila. Představila také vystupující hudební duo Václav Žákovec a Anička Volínová i skupinu SaMo band. Kohoutová připomněla rovněž tragické dějinné události, jež se zde odehrály a které jsou také důvodem, proč se tato akce tradičně už třicet let pořádá. Poděkovala s hlubokým uznáním všem, kteří tuto akci po celá léta podporovali a organizovali.

Dále zdůraznila, jak důležité je vlastní poslání této akce a představila hlavní hosty – prvního místopředsedu PS PČR a předsedu ÚV KSČM Vojtěcha Filipa, europoslankyni za KSČM Kateřinu Konečnou, poslankyni PS PČR a lídryni kandidátky Pardubického Kraje Květu Matušovskou, předsedkyni Ústřední rozhodčí komise ÚV KSČM Helenu Vrzalovou, předsedu OV KSČM ve Svitavách Josefa Bohatce a místopředsedu KV KSČM Pardubického kraje a současně předsedu OV KSČM v Chrudimi Ivana Bělohlávka.

Dále pak kandidáty v Pardubickém kraji Otu Kovaříka, Václava Snopka, Kateřinu Dymákovou, Richarda Noska, Josefa Bohatce, Antonína Vyšohlíka, Vladimíra Příhodu, Richarda Kohouta, Vladimíra Dosoudila, Miroslava Hlavatého, Karla Přenosila a omluvila náhle onemocnělou Lenku Bělohlávkovou, která je na kandidátce zařazena pod číslem 3. Ze sousedního okresu Rychnov nad Kněžnou na kandidátce Královohradeckého kraje se přijeli představit Josef Lukášek a Věra Kučerová. A za Šumperk na kandidátce Olomouckého kraje byli přítomni Jolana Rippelová a Vladislav Rulíšek.

Útok na státní suverenitu

Vojtěch Filip na úvod popřál hlavně mnoho sil kandidátům do nastávajících parlamentních voleb a zdůraznil slova Eriky Kohoutové, jak důležité je si připomenout 80 let protifašistického odboje na zemské hranici Čech a Moravy. Filip připomněl slova Edvarda Beneše, že Německo bude stejně po čase usilovat o znovuzískání našeho území, a to nesmíme nikdy dopustit. »Nejde jen o ty návštěvy KDU-ČSL na setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu, kde se chvástají tím, že by klidně zorganizovali jejich sraz na území České republiky, ani o ten návrh Mariana Jurečky na odebrání důchodů lidem, kteří byli představiteli takzvané komunistické moci – to totiž není ani tak útok na důchody, jako je to útok na státní suverenitu našeho státu, aby se zpochybnilo to, co jsme tady měli do roku 1989. Aby se zpochybnilo právo každého národa na vlastní režim a vlastní využívání svých zdrojů,« uvedl Filip.

»Je nutno se tomuto bránit, a to na frontě jak ideové, tak politické, ale i na frontě kulturně společenských vztahů. Nemůžeme přehlédnout, že dnes máme nejhorší vztahy s těmi, kdo nás osvobodili. Nejde jen o dostavbu Dukovan a přijmutí vakcíny Sputnik V, ale především o rozvrácení a zničení dlouhodobě dobrých vztahů České republiky s Ruskou federací. O toto jim jde zcela zásadně. Mají za úkol v ustanovení, které je v Česko-německé deklaraci, dosáhnout změny, že tady není státní hranice, ale stávající hranice!« konstatoval Filip.

»Jsem rád, že KSČM má řadu kvalitních lidí, kteří dokážou říct jasné Ne! a dokážou prosazovat program KSČM. To, že KSČM přistoupila na toleranci vlády Andreje Babiše, bylo nutné, a díky tomu jsme dokázali prosadit zvýšení důchodů a růst mezd. Také jsme zachránili lithiové ložisko, převedli OKD do rukou státu a do rukou státu se převádí také veřejné vodovody. Chováme se čestně, nejsme populisté, nelžeme a neseme odpovědnost. Ten, kdo to nechce vidět, nás volit nebude. Proto je potřeba obhájit naši politiku ve volbách,« uzavřel předseda ÚV KSČM.
 

Energetická soběstačnost ČR

»Já sama mám dnes problém mluvit o Evropské unii, protože si myslím, že dnes už z ní opravdu nic dobrého nepřichází, už vůbec ne to, s čím přicházejí úředníci Evropské komise, ať už tomu říkají ‚Zelený úděl‘, nebo ‚Fond obnovy‘, nebo jakkoli jinak. Navíc je to právě česká vláda, která se u nás prezentuje tím, jak tvrdě vyjednává s Evropskou komisí, až nakonec stejně uhne a neudělá to, co bychom potřebovali. To vše má vliv na to, že si v budoucnu nebudeme moci vyjednat náš vlastní energetický program, kde nejde jen o Dukovany, jde i o dostavbu Temelína a malé jaderné bloky, které zde potřebujeme, abychom byli energeticky soběstační a nebyli závislí na Německu a na tom, jestli nám sem nějakou energii pošle nebo nepošle,« navázala Kateřina Konečná.

»Samotné by se mi líbilo, aby auta neměla uhlíkovou stopu, ale garantuji vám, že výroba elektromobilů stojí tak moc, že samotná uhlíková stopa je pak daleko větší než při výrobě aut se spalovacími motory. Musíme dělat vše pro to, abychom si mohli pro tohle vše dupnout a zajistit si pro nás nezávislost,« dodala Konečná a vyzvala přítomné, aby šli všichni do volebního boje, protože kdo jiný se postará o konkrétní projekty a programy, než právě komunisté. »Kdo jiný bude bránit například svobodné matky s dětmi, které musí mít tři práce, aby uživily svou domácnost? A kdo jiný by měl ubránit český stát, aby zůstal českým státem?« otázala se Konečná.

Volby jako výzva

Květa Matušovská následně poděkovala za milé přijetí a vyřídila pozdravy kolegů poslanců z klubu KSČM a dodala, že kampaň nebude určitě jednoduchá, a proto je třeba se k volbám postavit čelem a vzít je jako výzvu. Na závěr vystoupila za Republikovou radu Levicových klubů žen Květa Šlahúnková.

V diskusním stanu pak návštěvníci mohli klást dotazy přítomným kandidátům. Ti sami otevírali aktuální problémy a poukazovali na to, že řešení jsou často velmi složitá. Návštěvníci také velmi ocenili význam levicového deníku Haló noviny, s tím, že přináší jako jediný nejen informace objektivní, ale i informace, které odmítá poskytovat hlavní mediální proud.

Kromě živé diskuse si přítomní v rámci programu mohli po celé odpoledne užívat i připravené akce, například tradiční ukázky letecké akrobacie nad jejich hlavami, slosování vstupenek nebo soutěž pro rodinné týmy.

(brom)

 Haló noviny/Roman BLAŠKO

aa-ucastnici.jpg 1.-kaldeni-vence-flip.jpg

                                      Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip jde položit květiny k památníku odboje

Předsedkyně OV KSČM Ústí nad Orlicí Erika Kohoutová
2-.-kladeni-vencu--erika.jpg