Pamětník odboje za II.světové války.
Rozhledna Lázek u Lanškrouna 714 m.n.m.
V historii zde vedla hranice a to nejen zemská mezi Čechami a Moravou ale také hranice jazyková a národnostní a o tuto hranici se vedly líté boje.
Aby Lázek zůstal v českých rukou,zakoupila strategicky významný pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 na něm nechala navršit mohylu,kterou zasvětila památce Svatopluka Čecha. O čtyři roky později vedle ní postavila rozhlednu.Byla to patnáctimetrová věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí .Otevřena byla při malé slavnosti 28. července 1912.Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku nezamlouvaly.Několikrát to také dali znát, jednou polámáním vysazených líp, jindy zase poškozením rozhledny. Ta musela být proto stržena v roce 1918.
Za první republiky přešel pozemek na Lázku na zábřežský odbor KČST./ klub českých turistů/. Jeho členové si vytkli za hlavní cíl obnovení rozhledny.Uskutečnili mezi sebou a obyvateli kraje sbírku,která jim umožnila úkol splnit.V roce 1933 na Lázku vyrostla rozhledna a s ní i chata obojí dle návrku architekta Stejskala.Zatím co chata byla zděná, dvacetimetrová věž byla dřevěná a pokryta šindelovými taškami. Slavnostní otevření se konalo 13.srpna 1933.Chata dostala jméno Reichlova na počest hlavního inciátora výstavby. Po roce 1989 přešla chata do soukromých rukou z vlastnictví odborů železničních opraven Nymburk.V turistické sezóně bývá běžně dostupná.V současné době vyrostl zde stožár ,základové stanice mobilního operátora, který je zvěrstvem na vzhledu Lázku.
S nápadem konat zde setkání levicově smýšlejících lidí , přišel po převratu v roce 1990 Josef Kraj ,tehdy vedoucí představitel OV KSČM v Ústí nad Orlicí .
Historické fotky ze začátku pořádání této akce, fotky jsou z roku 1992 .
fotky z 1992
Zleva : předseda OV Ústí nad Orlicí Josef Kraj, Prof. Václav Čada, Josef Hájek poslanec ČNR , Jan Novák přemožitel kanálu Lamanche a poslanec FS, Václav Štrait poslanec ČNR, Václav Exner místopř. ÚV a poslanec ČNR, Suchý - předseda OV ze Šumperka , Alexander Černý předseda OV Olomouc- poslanec parlamentu , Bohumír Glembek člen OV Ústí nad Orlicí
2. fotka 1992
Předseda OV Josef Kraj a Josef Hájek první a poslední poslanec zvolený za KSČM v okrese Ústí nad Orlicí .
/ což je ostuda dalších předsedů OV Ústí nad Orlicí /
---------------------------------------------------------------------------
Letos se toto setkání uskuteční 3.srpna 2019 od 10.30h.
------------------------------------------------------------------------------
Jako každý rok tak i letos se koná toto setkání. Uskutečňuje se pod názvem "Přátelské setkání Čechů , Moravanů a Slováků u zemské hranice Na Lázku". Letos je to již po 29. Za tuto dlouhou dobu se z tohoto setkání stala tradice, setkávají se zde hlavně občané levicového smýšlení z okresů Ústí nad Orlicí , Šumperk , Svitavy , delegace ze Slovenska OV Poprad.
Pohled na okolní krajinu je úchvatný.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Letos se konalo, již 29 setkání na Lázku. Toto setkání je uváděno pod názvem „ Setkání Čechů, Moravanů a Slováků“
Sílí snaha označit hrdiny za okupanty a zločince za osvoboditele
Už 29. ročník tradičního setkání Čechů, Moravanů a Slováků se v sobotu konal u zemské hranice na Lázku u Lanškrouna. Účastníky srdečně přivítal člen ÚV KSČM a předseda OV KSČM ve Svitavách Josef Bohatec. Program tradičně začal pietním aktem u památníku protifašistických bojovníků z odbojové organizace Národní sdružení československých vlastenců.
„Ano, já se i po dvaceti šesti letech, po rozdělení našich národů, pořád cítím jako Čechoslovák,« řekla ve svém projevu místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně EP Kateřina Konečná. »A právě proto tady jsme, abychom si připomněli naši společnou cestu, na kterou jsme se vydali v roce 1918 založením Československa a potom znovu po II. světové válce, kdy se naši dědové a otcové pustili do obnovy našeho tolik zpustošeného státu. Zpustošeného těmi, kteří se dnes snaží o revizi našich novodobých dějin. Ano, mám na mysli sudetské Němce, všechny ty, kteří dělali pátou kolonu Adolfu Hitlerovi. Všechny ty ‚mírumilovné‘ spoluobčany, kteří vyháněli Čechy z míst, na kterých žili po staletí. V tomto ohledu si vážím všech, kteří se proti tomuto postavili. I německých antifašistů byla celá řada. Mimochodem, oni odejít nemuseli a jejich hrdinný přístup proti nacistickému Německu nikdy nebude a nesmí být zapomenut! Vážení spoluobčané, jsem velmi ráda, že jsem právě s vámi na 29. setkání Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků v místě, které je spojeno s významným odbojovým a partizánským hnutím v době nacistické okupace. V době, kdy hrůzy a strašlivé tragédie druhé světové války jsou dehonestovány a překrucovány. V době, kdy sílí snaha označit hrdiny za okupanty a zločince za osvoboditele. Komunistická strana Čech a Moravy nikdy nezapomene na statečnost těchto vlasteneckých bojovníků, kteří položili na oltář vlasti to, co je nám nejcennější – život,« připomněla Konečná.
Diskusní stan
Na ni také směřovalo nejvíce dotazů v diskusním stanu, který se otevřel po oficiální části setkání. Ve velmi živé diskusi padla mimo jiné otázka, jak představitelky KSČM zvládají skloubit politiku a rodinu. Podle Konečné hodně záleží na tom, jak je vlastní rodina dokáže spolehlivě podpořit. Jeden z dotazů směřoval i na rovnost mužů a žen, kdy Konečná uvedla, že není příznivkyní kvót v rovnosti mužů a žen, a když mluví s členkami KSČM, aby šly do politiky, tyto ženy se samy často a logicky rozhodují opačně a dávají naopak přednost rodině před politikou.
Poslanec a místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič zase objasňoval, jak například se ve školách, kam politika ze zákona nepatří, těžko diskutuje a následně získává důvěra mladých. A také, jak je nutné politicky pracovat i uvnitř strany. Zejména získávaní nových členů. Na otázky okolo řepky odpovídala předsedkyně Ústřední revizní komise KSČM Marie Pěnčíková. Uvedla, že už se občané měli ohradit proti pěstování řepky především v polovině devadesátých let, kdy se s řepkou začínalo teprve hospodařit.
Rozdíl mezi tvrdým brexitem a brexitem bez dohody, objasňovala zase Konečná. Zdůraznila, že je nutné mít, pokud brexit nastane, alespoň nějakou dohodu. Dodala, že ani v jednom případě nikdo zatím nedokáže jakkoli spočítat škody, které odchod Británie z Unie způsobí.
Jediný český deník
Na otázky o Haló novinách odpovídal redaktor Roman Blaško, který připomněl, že je třeba si uvědomit, že deník Haló noviny je jediný, za nímž nestojí nadnárodní kapitál, tak jako je to prakticky u všech ostatních deníků. Upozornil na nepřízeň některých koncových distributorů, kteří ani Haló noviny nedají na pult. Přesto Haló noviny vytvářejí významný levicový zdroj informací.
Mezi účastníky nemohly chybět ženy z Levicových klubů žen v čele s předsedkyní Květou Šlahúnkovou. Slovenskou stranu důstojně zastoupil Jozef Kožuch.
Sestavil administrátor webu MV.
